Říjen 2012

Magie krve - Ilona Andrews

23. října 2012 v 17:55 | chuckyna :) |  Bookcase
Magie krve - Ilona Andrews
(Magic Bleeds)




Obsah:
Kate Danielsová se "stará" o paranormální problémy, jež nikdo jiný nechce řešit, zvlášť pokud se týkají společnosti kožoměnců v Atlantě.
Když ji povolají k prošetření rvačky v Ocelovém oři, baru na hranicích mezi územím kožoměnců a nekromantů, rychle zjišťuje, že se ve městě objevil nový hráč. Starý tisícovky let, a co víc, bojoval v nesčetných válkách po boku jejího otce.
Kdo ví, jestli tenhle protivník nebude moc velké sousto i pro Kate a Currana, Pána šelem. Protože tentokrát bude muset Kate čelit vlastní rodině…


Můj názor:
Magie krve je čtvrtý díl série o Kate Danielsové, žoldačce, která bojuje s paranormálními problémy, které číhají na obyvatele světa, ve kterém se magie naprosto náhodně střídá s technikou. A na paty se jí lepí jen problémy. Od Půlnočních her je naprosto jisté, že si pro ni brzo přijde její otec, před kterým se skrývala celý život. Curran se na ní vykašlal a ve městě se objevilo něco nadpřirozeného, co zabíjí kožoměnce a může způsobit pandemii. A ona je jediná, která s tím může bojovat. Čeká ji celkem zajímavé rodinné setkání a znovu je nucena spolupracovat s Pánem šelem - a ona by si radši snědla vlastní hlavu, než se s ním stýkat.
Musím přiznat, že zezačátku jsem o tomhle dílu pochybovala. Asi tak prvních deset minut a pak mě to naprosto dostalo. Děj se rozjel naprosto parádně, nestačila jsem se divit. Katina povaha mi vyhovuje, nechybí jí její sarkastické poznámky a miluju její svérázné řešení problémů. Vyskytují se tady snad všechny postavy, se kterými jsme se už setkali, plus několik nových, a všichni stáli za to. Spisovatelské duo mě opět nezklamalo a vymysleli naprosto skvělou story s reálnými a zajímavými postavami.
A už se budu opakovat, ale jejich schopnost psát dialogy je naprosto brilantní! Pro mě rozhodně na prvním místě mého rozhovorového žebříčku /neměla jsem tušení, že nějakej mám, dokud jsem nečetla Kate Daniels :D/. Roztržky mezi Kate a Curranem mě nejspíš nepřestanou bavit, ani kdyby těch dílů bylo padesát. To je výhoda toho, že knihu psali muž a žena společně. A Curran? Ten mě prostě bere.
Dalšího dílu se už nemůžu dočkat.

5/5

Čísla: Na útěku - Rachel Ward

14. října 2012 v 20:09 | chuckyna :) |  Bookcase
Čísla: Na útěku - Rachel Ward
(Numbers. Time to Run)



Obsah:
Od chvíle, kdy zemřela její matka, Jem věděla o číslech. Věděla o nich už mnohem dřív, vlastně odmalička. Když se podívala někomu do očí, registrovala v nich číslo. Ale jeho význam zjistila v den, kdy její matka zemřela na předávkování drogami. Číslo znamenalo datum úmrtí.
Jem prožívala těžké dětství. Stěhovala se od jedné pěstounky k druhé a všude si připadala jako cizinec. Nejraději se toulala sama a tak tomu bylo i v okamžiku, kdy potkává kluka, jemuž přezdívají Pavouk. Náhodné setkání jí změní život. Nachází někoho opravdu blízkého a svět se rázem stává snesitelnější. Společně se potulují kolem jednoho z londýnských kanálů, klábosí o všem možném a pomalu se sbližují. Na jednom z výletů do města se stanou svědky tragického neštěstí, které Jem předem předpoví. Oni sami katastrofě uniknou, ale ta je jen začátkem událostí, které navždy otřesou jejich životy…


Můj názor:
Už když jsem si přečetla anotaci, jsem věděla, že tuhle knihu si prostě musím přečíst.
Jem je už odjakživa jiná, pokaždé, když se podívá někomu do očí, vidí jeho datum smrti. Je to dítě ulice, záškolák, který žije u pěstounky a je nezvladatelný. Je sprostá a nesnáší, když se jí někdo dotýká. Nesnáší davy, nesnáší lidi. Do doby, než pozná Pavouka. A tak získává svého prvního kamaráda. Věci se na chvíli zlepší, než se uskuteční teroristický útok na Londýn a oni se stávájí hlavními podezřelými. A taky tu je ta záležitost s Pavoukovým číslem....
*možné spoilery*
Kniha je psána docela drsným stylem a věřím, že se jistě najdou lidi, kterým to bude vadit. Můžu vám říct, že když jsem poprvé narazila na slovo "kokot", vyvedlo mě to z míry. Ale k Číslům to prostě patří. Naprosto to odpovídá povaze Jem i Pavouka. Líbí se mi, že autorka nic neidealizuje. Dokázala naprosto perfektně popsat všechny útrapy, které je provázely na útěku. Postavy mají reálný charakter, který se od nich dá očekávat a zároveň s nimi musíte sympatizovat.
Jak už jsem řekla, Čísla jsou naprosto božím námětem na knihu. Mají obrovský potenciál, ale ten zůstal nevyužitý. Nejradši bych tu knihu vzala a celou ji přepsala :D Celá zápletka s Pavoukovým číslem se dala tak nádherně rozvinout a skončilo to takhle? Samotný závěr knihy by mě potěšil, kdyby to tím končilo. Bylo by to správně temný. Ale druhej díl už vyšel a podle anotace by to možná mohlo naplnit svůj potenciál. Uvidíme :)



3/5

Tak padne náš svět - Megan Crewe

3. října 2012 v 18:16 | chuckyna :) |  Bookcase
Tak padne náš svět - Megan Crewe
(The Way We Fall)
Obsah:
První kniha dystopické trilogie.
Začíná to jako svědění, kterého se nemůžete zbavit. Pak přijde horečka a šimrání v krku. Pár dní nato budete vykládat svá tajemství na potkání neznámým lidem, jako by to byli vaši staří přátelé. Za další tři dny vás postihnou paranoidní halucinace.
A pak budete mrtví...
Šestnáctiletá Kaelyn žije na ostrově nedaleko pobřeží. Když její nejlepší kamarád odjíždí studovat na pevninu, vůbec ji nenapadne, že ho možná už nikdy neuvidí. Ale pak její malou ostrovní komunitu postihne podivná virová epidemie. Počet mrtvých narůstá a vláda dá ostrov do karantény: nikdo nesmí z ostrova odjet, ani se na něj vrátit.
Ti, kteří jsou dosud zdraví, musejí bojovat o tenčící se zásoby potravin, aby neztratili naději na přežití. Zatímco svět, který Kaelyn znala, se kolem ní hroutí, ona nachází nečekané spojence, přátelství i novou lásku. A když ji virus začne okrádat o přátele a rodinu, ze všech sil se snaží udržet si víru, že musí existovat způsob, jak zachránit lidi, kteří jí jsou nejdražší.


Můj názor:
Samotný příběh začíná celkem obyčejně.. Holka, co si začala psát deník formou dopisů pro svého nejlepšího kamaráda. Ale tahle kniha je poskládaná ze střípků obyčejných věcí, které tvoří perfektní story.
Kaelyn lituje, že se nerozloučila s Leem, než odjel, že není víc odvážná, že nic neznamená... Lituje všeho. A tak začala psát, aby to změnila. Každý den udělá jednu odvážnou věc a nakonec se dokáže znovu bavit s přítelem z dětství. Ale to by se městem nesměl plížit tajemný virus, který se roznáší neskutečnou rychlostí a jeho výsledkem je jenom smrt.
Co zpočátku vypadá jako nevinná chřipka se promění v teror a obyvatelé města zůstávají napospas osudu.
*možné spoilery*
Kaelynin otec, vědec, se snaží objevit lék dřív, než se nemoc rozšíří, ale jeho šance na úspěch jsou mizivé už od začátku. A tak celé město ze svých domů sleduje, jak další a další z lidí vybíhají z domů s křikem, který trhá uši, a čekají, až si pro ně přijede někdo z nemocnice. A nakonec už nezůstává moc těch, kteří by mohli něco sledovat. Objeví se pomocné skupiny, které rozváží jídlo, protože vojáci je odřízli od světa a jejich jediné zásoby kradou gangy paranoidních ozbrojených lidí. Kaelyn sleduje umírat své nejbližší a ví, že pomoc z okolního světa je naprosto vyloučená. Všechny cesty pryč jsou zničené. Vojáci se v žádném případě nepřiblíží k ostrovu a nemoc se stále šíří.
Líbí se mi, že autorka nic neidealizuje. Je tu spousta zajímavých postav a musím říct, že Kaelyn jí pro mě nebyla. Ale i když mi nepřipadala dost zajímavá, pořád měla něco do sebe a měla svůj charakter, který k ní nejspíš sednul. Mě zaujala Tessa, už jenom proto, jak to sama zvládala a svým přístupem k věci. Ocenila jsem i to, že mimo ostrov život plynul dál, jako by se nic nedělo. A to, jak je postupně odstřihli od světa mi připadalo fakt realistický.
Rozhodně mi to poskytlo hodně námětů k přemýšlení a celkově mi to téma sedlo, takže mě potěšilo, že budou i další díly a jsem zvědavá, jak se to bude vyvíjet dál. Samotný příběh by si nejspíš zasloužil čtyři hvězdy, ale díky tomu, že autorka se nesnažila být nijak mírná, co se osudu města týkalo, vysloužil si - sice slabších, ale i tak - pět :)


5/5