Březen 2013

Poslouchej! - Sarah Dessen

31. března 2013 v 11:46 | chuckyna :) |  Bookcase
Poslouchej! - Sarah Dessen
(Just Listen)







Obsah:
Ještě vloni byla Annabel holka, co má úplně všechno - nebo aspoň tuhle roli hrála v televizní reklamě na Obchodní dům Kopf. Letos nemá nic. Nejlepší kamarádka Sophie ji opustila, rodinné štěstí ničí anorexie starší sestry a ve školní jídelně si není ke komu přisednout. Dokud nepotká Owena Armstronga. Vysoký, výrazný a hudbou posedlý Owen je polepšený mizera odhodlaný říkat lidem pravdu. Možná by Owen mohl Annabel pomoct vyrovnat se s tím, co se jí přihodilo tu noc, kdy se Sophií přestaly být kamarádky.
(zdroj)


Můj názor:
Annabel se odtrhla ode všech známých a celé prázdniny strávila sama. Ale teď ji čeká návrat do školy a ona ví, že ji tam čeká peklo. Z její nejlepší kámošky je teď její největší nepřítel, nezbyl vůbec nikdo, kdo by stál na její straně. Jediné, čeho se jí dostane, jsou nadávky. A tak sedává o polední přestávce na zídce, kde jí společnost dělá podivný Owen Amstrong, posedlý hudbou. Ten Owen, který se tenkrát porval na parkovišti a pak ho obcházely drby o tom, že je ve vězení. Annabel propadla na žebříčku oblíbenosti hodně hluboko, ale začíná se ukazovat, že to možná není až tak špatné.
*možné spoilery*
Po dlouhé době jsem se vrhla na knížku, která není o vlkodlacích nebo světové katastrofě numero uno a Poslouchej byla parádní volba. Annabel se už odjakživa cítila tak někde mezi - mezi dvěma sestrama, jednou upovídanou, druhou uzavřenou. Mezi Sophií a ostatními přáteli. A většinou se snažila být ta hodná, která si to s nikým nechce rozházet. Když to vidí zpětně, dokáže přesně určit, kde ve svém životě udělala chyby, které už nejde vzít zpátky. A teď zůstala sama s příšerným tajemstvím, které se celé obrátilo proti ní a nedokáže s tím nic udělat. Nebo si to aspoň myslí, dokud se nezačně kamarádit s Owenem, který je rozhodnutý říkat všem jenom pravdu. Možná, že pravda přeci jen nemusí jenom ublížit.
Autorka perfektně zvládla psychologii hlavních postav. Annabel se v průběhu knihy mění o dost k lepšímu, i když si u ní jeden není nikdy jistý. Všechny postavy mají svoje místo, nezaobíráme se jenom Annabel, ale i její rodinou a ostatními přáteli a nepřáteli. Owen si mě naprosto získal za to, jaký je, i když je v některých ohledech lehce řečeno podivný.
V téhle knížce nemůžete čekat žádnou akci. Zápletka sama o sobě je zajímavá, nemohla jsem se odtrhnout, i když samotné rozuzlení, se kterým autorka čekala až do konce, jsem viděla přicházet asi na páté straně. Ale i tak mě to neodradilo, Annabel sama k tomu potřebovala dojít a tak to i beru. Nečekejte teda ani nějakou super bombu na konec.




5/5

Dcera kostí a dýmu - Laini Taylor

28. března 2013 v 19:48 | chuckyna :) |  Bookcase
Dcera kostí a dýmu - Laini Taylor
(Daughter of Smoke and Bone)





Obsah:
Karou je nadaná, krásná a tak trochu záhadná sedmnáctiletá studentka na pražské umělecké škole. Její tajemství nezná ani její nejlepší přítelkyně Zuzana. Ráda kreslí chiméry, fantastické bytosti, a nikdo netuší, že tato mytická stvoření jsou její rodinou. Přichází a odchází skrze portál za svým zvláštním posláním, kterým ji její pověřil čaroděj, který ji vychoval. Neví, že ji sleduje smrtelně nebezpečný a mrazivě krásný anděl, a válka mezi světy dobra a zla brzy vypukne.
(zdroj)


Můj názor:
**Už v úvodu vás musim upozornit na zmatky, které v tomhle článku můžou nastat.. Knihu jsem četla ve slovenštině, ale nemam tušení, jak se v ní skloňuje, takže budu používat originální jména /viz. Prepastník - Brimstone/ a nemam vůbec tucha, jakej překlad použili češi :D**
Karou studuje uměleckou školu u nás v Praze a baví své přátele tím, že jim ukazuje fantastické kresby, o kterých s úšklebkem tvrdí, že jsou skutečné a že její vlasy opravdu rostou modré. Její přátelé nemají nejmenší tušení, že co říká, je pravda. Že většinu času tráví s chimérami a překupníky, že cestuje po světě tajemným portálem a shání Brimstoneovi zuby všeho druhu. A pak jí jednoho dne zkříží cestu tajemný Akiva.. Měl by jí zabít, ale z nějakého důvodu o ní potřebuje zjistit víc.. Bylo, nebylo anděl a ďábel se do sebe zamilovali... Nedopadlo to dobře.
*možné spoilery*
Kniha má pomalý rozběh, ale v tomhle případě to není na škodu. Karou není typ akční hrdinky, na který jsem zvyklá, takže by se to tam ani nehodilo. A i když většinou tyhle typy nesnáším, tahle modrovlasá, potetovaná, záhadná holka mi sedla. Zezačátku jsem si ani nebyla jistá, co to vlastně čtu, ale autorka umí příběh dobře podat, takže se postupem času dovídáme víc a víc.. Karou sama neví, kdo vlastně je, její vzpomínky z dětství jsou pryč a tak nějak se necítí úplná. Jednoho dne potkává v Maroku Akivu. Ze souboje vyvázne jenom o chlup a když se dostane zpátky do Prahy, neovládne svojí zvědavost a rozčílí Brimstonea tolik, že ji vyhodí ven. To ovšem netuší, že to je na dlouhou dobu naposled, co se vidí. Jejich nepřátelé totiž zničili dveře do světa "jinde". A Karou si stanovila nový cíl - najít svou rodinu za každou cenu.
Zápletka sice není okatá, ale tak trochu jsem ji viděla přicházet. Zjišťujeme, že nic není, jak se zpočátku zdálo.. Kdo je ve skutečnosti Karou, co s ní má společného Akiva, proč má nutkání být neustále s ním a proč ji Brimstone skrýval v lidském světě? Na tyhle všechny otázky samozřejmě dostaneme odpovědi, zároveň se tím ale dostáváme jen k dalším otázkám.
Děj celkově nebyl nijak akční, střídají se tu pohledy vypravěčů a zároveň i různé časové linie, což mýmu vedení občas trochu trvalo. Trošku mě nudily části z Akivova pohledu. Co se týče postav, nadchla mě Karou, Zuzana a hodně i Brimstone. Akiva je fajn, akorát to neni muj typ kořena a ta jejich láska mi celkově připadá lehce weird, přece jenom jsem spíš fanynka párů jako je Curran/Kate, Adam/Mercy.
Samotný závěr mě sice nepřekvapil, i tak se mi to líbilo a napjatě očekávám další díl, protože tohle byl jenom rozjezd před něčím velkým, cejtim to v kostech :)



5/5

Magie zabíjí - Ilona Andrews

26. března 2013 v 17:57 | chuckyna :) |  Bookcase
Magie zabíjí - Ilona Andrews
(Magic Slays)




Obsah:
Atlanta, sužovaná válkou mezi magií a technologiemi, ještě nikdy nebyla tak smrtící. Je dobře, že je Kate Danielsová připravená zasáhnout... Kate Danielsová možná odešla z Řádu rytířů milosrdné pomoci, ale stále se brodí až po kolena v paranormálních problémech. Nebo by se jimi spíš brodila, kdyby ji někdo najal. Založit si vlastní kancelář se ukázalo náročnější, než by čekala, zvlášť když teď Řád očerňuje její jméno. Situaci jí taky moc neulehčuje, že se mnoho potenciálních klientů nechá odradit představou, že by mohli vzbudit hněv Pána šelem, který se stal Katiným druhem. Takže když jí zavolá jeden z nejlepších Pánů mrtvých ve městě a chce pomoci s upírem mimo kontrolu, Kate se dvakrát nerozmýšlí a nabídku zaplacené práce přijme. Ale ukáže se, že nejde o jediný případ neobvyklých událostí. Kate tomu všemu musí přijít na kloub a rychle, protože jinak by celé město i všichni její drazí mohli zaplatit cenu nejvyšší…
(zdroj)



>> 1., 2. a 3. díl tady, 4. díl tady

Můj názor:
Člověk by řekl, že Kate čekají lepší časy. Stala se družkou Jeho chlupatosti, i když to občas přináší víc škody než užitku, odešla od Řádu a založila si vlastní Špičkově ostrou kancelář. Jenže místo, aby naháněla příšery po Atlantě, sedí si na rukách. Alespoň do doby, kdy se ozve Ghastek s prosbou o pomoc. Vzápětí se jí otáčí život vzhůru nohama - ocitne se uprostřed palby, Andrea se vrací do města, objeví se Rudá garda s prvním případem a Kate zjišťuje, že celé město čeká zkáza.
*možné spoilery*
Zezačátku jsem z tohohle dílu měla obavy. Důvodem bylo, že Kate už dostala Currana a jejich flirtování bylo pilířem pro celej příběh. První kapitoly jsou takový nemastný neslaný, ale autorská dvojka opět nezklamala, Kate se opět ponořila do největšího průseru v okolí a je na ní, aby zachránila všechny magické bytosti ve městě.
Nechybí tu akce, spousta krve, sem tam nějaká ta sprosťárna a taky se tu dozvíme pár věcí o Kateině rodině. Tentokrát se ovšem nezabýváme temnou stranou Rolanda, nýbrž její matkou.
Píšu to pokaždé, ale autoři vymýšlejí naprosto bezchybné dialogy, nejspíš je to tím, že to píše muž i žena, takže máme dvojí pohled na věc. Nejšpičkovější rozhovory už jako vždy můžeme vidět mezi Curranem a Kate, kteří i když už jsou spolu, neztratili šťávu, ba naopak.. Připadají mi ještě lepší, než kdy dřív.
Autoři umí naprosto bezvadně používat sarkasmus, některé části jsem musela číst i víckrát a smála jsem se u toho jako idiot. A navíc se z Kate nestala usedlá slepice, pořád je svoje a pořád stejně skvělá.
Co se týče zápletky, tak ta nemá chybu. Objeví se tu několik nových tváří, o pár tváří tady přijdeme, v nebezpečí je každý. Neustále se něco děje a nikdy nevíte, na čem vlastně jste.
Samotný závěr hodnotím kladně, nechala jsem se ukolébat happy-endem a v posledním odstavci přišel šok, kterej mě přinutil vyhlížet další díl ještě nedočkavěji.
Obálky všech knížek jsou naprostá ohavnost a toho, kdo je vytvořil, bych poslala do vyhnanství na Sibiř.






5/5

Pod nekonečnou oblohou - Veronica Rossi

19. března 2013 v 18:17 | chuckyna :) |  Bookcase
Pod nekonečnou oblohou - Veronica Rossi
(Under the Never Sky)






Obsah:
První díl futuristické postapokalyptické trilogie na pomezí fantasy, romance a dobrodružného příběhu. Hlavní hrdinové, Aria a Perry, pocházejí ze dvou radikálně odlišných společenských vrstev a vlastně by se neměli nikdy setkat, natož navázat vztah. Aria patří mezi obyvatele uzavřeného, vysoce technicky rozvinutého a izolovaného města, Perry zase do nebezpečného přírodního světa. Když Ariu vykáží z města za zločin, který nespáchala, domnívá se, že ji čeká okamžitá smrt - ve volné přírodě nemá šanci přežít. "Divoch" Perry je pro ni jedinou šancí, jak se zachránit. Zakázaná láska a rozpolcená civilizace vzbuzuje mnoho filozofických, morálních a etických dilemat zrcadlících se v neobyčejném vztahu dvou hlavních hrdinů.
(zdroj)



Můj názor:
Aria žije ve Snění, kde se díky moudrooku může rozštěpit rovnou do několika různých realit a zažívat tak všechno, po čem jen touží. Tedy alespoň do doby, než je přerušen kontakt s Blažeností, kde pracuje její matka, a ona se nepokusí vytáhnout informaci ze syna šéfa bezpečnosti. Ale když se rozpoutá požár, ze kterého ji nakonec vytáhne Outsider a všichni ostatní tam zemřou, je vykázána ven z Lusku. Ven, do volné přírody, kde nemá sebemenší šanci na přežití.
Perry se mezitím potýká s těžkým rozhodnutím - má s bratrem bojovat na život a na smrt, aby se stal Krvepánem jejich vesnice nebo navždy odejít? Ulehčí mu to únos jeho synovce a on se vydá na cestu za jeho záchranou. A potkává se s Ariou.. Nejnepravděpodobnější spojenectví se stává skutečností - oba jsou pákou toho druhého k získání potřebných informací. A oba jsou od sebe naprosto odlišní... Přesto je to nemusí zastavit..
*možné spoilery*
Život ve Snění je opravdu jako sen.. Můžete dělat, co se vám zachce a jít kam je libo.. A když je Aria vyhozena ven, je jasné, že brzy zemře. Jenže Perry ji zachrání, aby mohl dostat Talona zpátky. Aria zjišťuje, že skutečný svět je mnohem nebezpečnější, než by se zdálo, ale skýtá i jistá potěšení, která se nedají nasimulovat ani tou nejdokonalejší technikou.
Autorka má skvělý námět, který dokázala plně využít. Můžeme tu vidět dva naprosto odlišné světy, které spolu prakticky koexistují. Dva různé typy lidí, kteří se musí spojit kvůli svým cílům a i když je to zezačátku příšerný, dokázala mezi hlavní hrdiny dát naprosto suprovou chemii. Perry je prostě Kořen s velkym K. Nejvíc mě potěšil Ariin vývoj v průběhu knihy, kdy se dokázala ze ztracené, ubrečené holčičky proměnit v naprosto někoho jiného.
Zápletka sama o sobě by nebyla ono, kdyby do ní Rossi nepřidala ještě nějaký ty intriky a záhady ohledně původu jednoho z hrdinů, ale fakt se jí to povedlo, nebylo to přeplácaný, bylo to pro mě něco novýho a záživnýho, takže to hodnotim kladně. Konec se mi líbil, i když z anotace je jasný, že to zas tak sluníčkový nebude, ale aspoň se mam na co těšit.


5/5

Dokonalý sen - Ally Condie

18. března 2013 v 18:46 | chuckyna :) |  Bookcase

Dokonalý sen - Ally Condie
(Crossed)





Obsah:
V dokonalém světě o všem rozhodují správci - za hranicemi společnosti však jejich pravidla neplatí... Kdesi v nejisté budoucnosti pátrá Cassia ve vnějších provinciích po Kyovi, jehož sem Společnost odvedla spolu s dalšími nepřizpůsobivými na jistou smrt. Když zjišťuje, že se Kyeovi podařilo uprchnout do velkolepých, ale divokých a nebezpečných kaňonů, neváhá i ona sama riskovat život - po vysilujícím utěku z pracovního tábora se vydává po Kyových stopách do Příčného řezu, tajemného místa, v němž prý lze nalézt poslední záblesky svobodného života a možná i Vzpoury, k níž se Cassia touží přidat. Jenomže přeje si to samé i Ky, jenž toho o sobě zamlčuje mnohem víc, než se původně Cassie zdálo? A jaké tajemství skrývá Xander?
(zdroj)


>> o prvním díle píšu tady


Můj názor:
Cassia se vydala hledat Kye a při první příležitosti se vydává za abnormála a nechává se odvést do vnějších provincií, aby ho našla. Ky se mezitím snaží přežít útoky nepřátel a plánuje útěk, aby našel Cassie. Ale když se ona dostane na místo, kde Ky byl, zjistí, že už utekl. A tak se ho vydává hledat do divokých kaňonů spolu s Indií. Čeká je dlouhá cesta pustinou a když se konečně všichni sejdou, vyvstává další problém... Proč se Ky nechce přidat ke Vzpouře? Jaká tajemství skrývá Xander a dokonce i Vzpoura samotná?
*možné spoilery*
Tenhle díl je asi tak o 100% akčnější než ten první. Zatímco v Matched jsme jen v zákrytu sledovali dění ve Společnosti, nyní jsme součástí života mimo ní. Cassia zjišťuje, že jí občas ta zdánlivá bezpečnost chybí, ale nikdy by se už nedokázala vzdát nově nabyté svobody. Chce se přidat ke Vzpouře a změnit systém, bojovat proti Společnosti, aby i ostatní mohli okusit to, co ona. Jenže Ky o Vzpouře nechce ani slyšet. A oba se začínají vzdalovat.
Indie, nová postava, kterou si nejsem zas až tak jistá a zatím jí moc nevěřím, tu vyzradí Xanderovo velké tajemství, které vám zatím nevyspoileruju, ale v životě by mě to nenapadlo, takže je to další plus. Hlavní hrdinové jsou neustále na útěku a neustále v nebezpečí. Není radno věřit nikomu ze Společnosti, abnormálům, a Ky je přesvědčený, že dokonce ani Vzpouře.
Upřímně doufám, že autorka sem nehodí ten debilní zamilovaný trojúhelník, který začínam tak nesnášet. Cassia si podle mě zatim dost dobře uvědomuje, co chce, ale potom, co se ocitla, kde se ocitla, si myslím, že se to ještě může změnit a to by mě fakt naštvalo.
Děj mě bavil, protože se vlastně neustále něco dělo a chvílema jsem se fakt bála, že se nakonec Ky s Cassiou někde minou. Co se týče nových postav, hodně se mi zalíbil Eli a Hunter a vsadím se, že se s nimi ještě setkáme v dalších dílech. Samotný závěr mě trochu překvapil a hlavně naštval, protože čekání na další díl bude fakt dlouhý.
Každopádně to za přečtení stálo, i když je to trochu slabší než jednička.
Btw: už jsem se zmínila, jak skvělý obálky tahle série má?!


5/5

Dokonalý pár - Ally Condie

17. března 2013 v 19:26 | chuckyna :) |  Bookcase
Dokonalý pár - Ally Condie
(Matched)







Obsah:
Cassie vždy věřila, že podřídit se těmto rozhodnutím je jen malou daní za dokonalý život. Když jí tedy Společnost vybere jako životního partnera jejího nejlepšího kamaráda Xandera, nepochybuje o tom, že je to ten pravý… dokud se na displeji s jeho portrétem nakrátko nemihne tvář někoho úplně jiného. Cassie musí najednou řešit obrovské dilema - volit mezi Xanderem a Kyem, jediným životem, jaký kdy poznala a dovedla si představit, a cestou, po níž se dosud nikdo nevydal. Musí volit mezi dokonalostí a citem, který možná dokonalý není, zato je však upřímný.
(zdroj)

Můj názor:
Cassie žije bezpečný život jako součást Společnosti, kde mají denně příděl jídla, jdou do školy, do práce, chvíle volných aktivit, každý má stejné oblečení, stejné podmínky k životu a dožívají se osmdesáti let. Společnosti jim vybere partnera, se kterým budou mít dokonalé děti a společně zestárnou. Na jejím seznamovacím večírku se stane něco nečekaného - dostala k sobě Xandera, nejlepšího kamaráda ze svého okrsku, což se nestalo už spoustu let. Ale v jeho portfoliu se na chvíli mihne i tvář někoho jiného, koho zná. A koho mít nemůže.
Cassie zjišťuje, že za maskou dokonalé Společnosti se vlastně skrývá dobře utajovaná diktatura, díky jejímuž režimu lidi ani nenapadne vzdorovat..
*možné spoilery*
Život ve Společnosti se zpočátku jeví pohádkově. Všichni mají stejně jídla, stejně práce, stejně oblečení a majetku. Ke spokojenosti jim stačí dataport a psačka, krabička se třemi tabletami, které musí mít neustále u sebe - zelená, ta slouží k uklidnění, modrá dodává živiny, když je třeba, a tajemná červená, kterou si můžete vzít jen v případě, že vám to poručí Správce.
Cassie je zezačátku nadšená, když jí jako životního partnera přiřadí Xandera, ale když narazí na tvář Kye v portfoliu, všechno se mění. Najednou si začne uvědomovat, že tohle vůbec není život. Chtěla by utíkat po ulicích, ne jen na běžícím pásu. Chtěla by jíst koláče, když by na ně měla chuť, ne jen na večírcích a slavnostech. Chtěla by si sama vybrat práci, čtení, hudbu i filmy. A taky by si sama chtěla vybrat partnera.
Tahle kniha mě hodně zaujala. I když se Společnost zpočátku jeví jako dokonalý způsob života, v průběhu se dovídáme, že je to perfektní diktatura, kde se lidi ani nezmůžou na odpor, jinak by jim hrozilo přeřazení do jiné skupiny a přemístění někam hodně daleko. Vše z minulosti bylo zničeno - zůstalo pouze sto písní, sto básní, sto knih a sto obrazů. Vše ostatní je zakázané - údajně proto, že je to nepotřebné. Lidi jsou tu celkově drženi na uzdě metodou cukru a biče.
Jako postavu jsem si hodně oblíbila Cassiina dědu, i když v knížce byl jen chvíli, protože už mu táhlo na osmdesát. To on dal celý příběh do pohybu tím, že jí dal nelegální básničku.
Co se týče děje, udržovalo mě to na pomezí naprostého rozhořčení a nutkání číst, co se stane dál a jestli se Cassia nakonec postaví na odpor. Ani se nechci zmiňovat o Správcích a všem, čeho jsou vlastně schopní, aby si doplnili data.
Autorčin námět mě upřímně nadchl a pouštím se do dalšího dílu okamžitě, protože konec ve mně zanechal jeden obrovský otazník.



5/5

Zapomnění - Cat Patrick

13. března 2013 v 20:20 | chuckyna :) |  Bookcase
Zapomnění - Cat Patrick
(Forgotten)





Obsah:
"Jmenuji se London Laneová. Až na pár týpků si o mně všichni myslí, že jsem normální, obyčejná holka. Moc o sobě nemluvím a pečlivě se schovávám za svou masku. Lidi by totiž asi stěží pochopili, že si nevzpomínám na nic, co se kdy v minulosti stalo. Zato ale znám budoucnost - svoji i všech okolo mě. Od té doby, co znám Lukea, lépe řečeno - co se s ním každý den znovu seznamuju -, vidím ve svých vizích pohřeb. Jenže nedokážu zjistit, kdo umřel. A mám strach, aby to nějak nesouviselo s Lukem." Každé ráno v 4:33 se Londonin mozek restartuje a všechny její vzpomínky na uplynulých 24 hodin nenávratně zmizí. Hrdinka si proto den co den píše poznámky, aby např. věděla, co měla včera na sobě, co se stalo, co probírali ve škole. Občas se jí taky náramně hodí, že může využít svoje znalosti o budoucnosti. Zkrátka: London si události pamatuje tak dlouho, dokud se nestanou... A jediný, koho ve svých budoucích vzpomínkách nevidí, je její kluk Luke.
(zdroj)


Můj názor:
London bravurně předstírá, že je normální. Nikdo z jejích spolužáků by netipoval, že každé ráno vstane, přečte si, co měla na sobě, že si musí přibalit triko na tělák, protože si ho už jednou musela půjčovat, co probírali, kde má třídu, co komu řekla.. Za to ale přesně ví, co se stane - tedy aspoň do doby, než nastane onen den a ona na to zapomene.
A pak přichází Luke, krasavec na entou, ale ona jeho budoucnost nevidí. A každý den na něj znova a znova zapomíná. A co znamenají ty vize pohřbu? Kdo zemře a proč?
*možné spoilery*
Tahle kniha mě naprosto nadchla. London trpí zvláštním onemocnením paměti a proto musí naprosto spoléhat na své poznámky. Ví o tom jen její matka a nejlepší kamarádka. A když se jí do života připlete krasavec Luke /kterýho mimochodem miluju/ má každý ráno co dělat, aby se o něm naučila. A přesto je pro ní každej den překvapení, jak je vlastně hezkej a skvělej.
Musím říct, že zezačátku mi z toho šla hlava kolem. Samozřejmě jsem nedočetla celou anotaci, takže jsem neměla šajn, co myslí tím, že si něco z budoucnosti nepamatuje.
Autorka si, co se děje týče, opravdu dala záležet a žádnou do očí bijící nepřesnost jsem tam nenašla. Do všeho úžasně zakomponovala Luka, což vám rozhodně nechci spoilerovat ani ve spoilerech, ale umí parádně překvapit.
Líbí se mi i její Londonina nejlepší kámoška, ale spíš než jako postava, tak její vztah k ní. Jak ji London bere a jak o ní mluví ve spojení s budoucností.
Do toho všeho tu ještě máme zapletený ten pohřeb. Měla jsem několik tipů a jeden nakonec zvítězil, ale i tak si nemyslim, že to bylo nějak extra zřejmý a bavilo mě to.
Co se závěru týče, jsem spokojená, i když to nebyl ten typ sluníčkově šťastnýho konce, který mam tak v oblibě. Slzička ukápla, kniha se mi fakt líbila a doufám, že podobných kousků se od autorky ještě dočkáme.


5/5

Chutná těla - Isaac Marion

12. března 2013 v 20:31 | chuckyna :) |  Bookcase

Chutná těla - Isaac Marion
(Warm Bodies)





Obsah:
Nechutně vtipný a zároveň dojemný horor nám nabízí netradiční pohled na těžký (ne)život jednoho existenciální krizí sužovaného zombíka. Touží po prožitcích a vzpomínkách, ale paměť mu po nesmrti příliš neslouží. Aby se vůbec dostal k nějaké duševní potravě, sežere mozek zamilovaného mladíka. Následkem tohoto činu se zamiluje do stejné holky jako jeho oběť. Příběh Romea a Julie po konci světa může začít. V únoru 2013 má premiéru americký film, natočený na motivy románu Chutná těla, s Nicholasem Houltem v hlavní roli.
(zdroj)


Můj názor:
R si nemůže vzpomenout na vlastní jméno. Neví ani, kdy a jak umřel. Ví jenom to, že se spolu s ostatními potlouká po letišti a sem tam zajde na loveckou výpravu, kde zbaští pár lidských těl a když se poštěstí, tak i mozků, které mu dodají pocit alespoň nějakého života. A tak jednou sežere mozek Perryho. A najednou má silné nutkání zachránit Julii, jeho holku..
*možné spoilery*
Musim říct, že tohle je pro mě naprosto originální téma. Hlavní hrdina se mi zamlouvá, přeci jenom mam slabost pro zombíky. Chvílema je to fakt nechutný, když se dostáváme k popisu mozků. Zároveň tu dostaneme náhled na život v zombie kolonii. A pak R potkává Julii a on se rozhodne, že ji bude chránit.
Lidská populace už přežívá jen v uzavřených stadionech s přísnými zákony, o životě tu nemůže být řeč. A do téhle komunity zavítá taky R, kterému se nějak podezřele dobře daří vydávat za Živého. Je možné, aby ho láska přivedla zpátky k životu?
Knížka se čte skoro sama, nikdy by mě nenapadlo, jak vtipný může být takový náhled do mysli Mrtvého. Oblíbila jsem si všechny postavy, i když R je samozřejmě můj favorit.
Co mi chvílema přišlo trochu na palici, byl fakt, že Julie vzala Perryho smrt tak snadno, ale to se dá přičíst i současnému stavu lidské populace. Hodně mě pobavila rádoby balkonová scéna v knize - i když na ní vlastně nic tak vtipnýho nebylo, za to asi může ta únava mozku :D
Celkově knihu hodnotím kladně, hlavní myšlenka mě nadchla.

Letos vychází i film na motivy Warm Bodies a myslím, že by dokonce mohl bejt lepší, než předloha, trailer se mi líbí a je tam boží music :)





4/5

Zahrada nesmrtelnosti: Past - Lauren DeStefano

7. března 2013 v 18:40 | chuckyna :) |  Bookcase
Zahrada nesmrtelnosti: Past - Lauren DeStefano
(Wither)






Obsah:
Co kdybyste se dozvěděli, kdy - na den přesně - zemřete? Díky moderní vědě se každá lidská bytost stává tikající časovanou genetickou bombou. Bezohledné manipulace s genetickými informacemi způsobí, že muži se dožívají pouze dvaceti pěti let a ženy dokonce jen dvaceti. V této bezútěšné době jsou mladé dívky unášeny a nuceny žít v polygamním manželství, aby odvrátily hrozbu, že lidstvo vymře. Tento osud čeká i šestnáctiletou Rhine Elleryovou. Je unesena, aby se stala jednou z vyvolených nevěst a vstupuje do světa bohatství a privilegií. Přestože její manžel Linden k ní chová opravdové city, jediným cílem Rhine je útěk - chce najít svého bratra-dvojče a vrátit se domů. Ale Rhine se musí vypořádat s více problémy, než jak znovu získat svobodu. Lindenův excentrický otec je odhodlán najít protilátku na genetický virus, díky kterému mu hrozí ztráta syna, i když to znamená jít přes mrtvoly, aby prověřil své experimenty…




Můj názor:
Rein /v originále Rhine/ začíná své vyprávění ze zatuchlého sklepa, kde s dalšími dívkami čeká na svůj osud. Přesně ví, co se s ní stane - buď někde najdou ležet její mrtvolu, nebo se vdá...
Zbývají jí jenom čtyři roky života. Čtyři roky, které chtěla strávit se svým bratrem, ale místo toho se ocitá v luxusním domě se dvěma spolumanželkami, jednou umírající manželkou, manželem, spoustou služebnictva a pořádně děsivým tchánem, který se neštítí ničeho, aby našel lék na tuto genetickou anomálii, která postihla svět. A i když to vypadá, že se tam má Rein dobře, jediné, po čem touží, je svoboda.
*možné spoilery*
Samotný námět knihy mě nadchl sám o sobě. To, že je to takhle parádně napsaný je naprosto boží. Už v úvodu musím říct, že tu nesmíte čekat žádnou mega akci, protože celá kniha se zabývá Reininým uvězněním a životem po boku dalších manželek Lindena. A každá z nich má svoje tajemství, které si pečlivě střeží. Do toho si připočtěte pána domu, který bez vědomí svého syna dělá pokusy na jeho bývalé - nutno podotknout mrtvé - ženě, vyhrožuje celýmu baráku a nakukal mu, že všechny jeho nové manželky tam jsou dobrovolně.
Rein čeká celkem těžkej úkol - musí se stát manželkou číslo jedna, tou, která bude Lindena doprovázet na společenské akce, dostane kartu od výtahu a možná bude mít otevřené okno. A tak tajně spřádá plány na útěk, zatímco hraje spokojenou ženušku.
Líbí se mi, že se autorka zabývá i ostatními manželkami a děním v domě. Nenechává žádné postavy bokem. I když není kniha akční, není nudná. Psychika hlavní hrdinky je fakt vymakaná do posledního detailu. Tenhle svět mě prostě nadchl a nemůžu se dočkat dalších dílů.





5/5

Vteřinu poté - William R. Forstchen

5. března 2013 v 17:21 | chuckyna :) |  Bookcase

Vteřinu poté - William R. Forstchen
(One Second After)




Obsah:
Vysloužilý armádní důstojník John Matherson se přestěhoval s rodinou do Black Mountain v Severní Karolíně. Nedávno ovdovělý John a jeho dvě dcery žijí v přívětivé maloměstské rutině. Jednoho dne ji však něco naruší - najednou přestanou fungovat všechny elektrické spotřebiče. Že by rozsáhlý výpadek? Pravda je však krutější, než by se zdálo - za vším je výbuch EMP, elektromagnetické bomby. A výpadek zdaleka nebude jen dočasný… Kdo přežije v zemi, která se z blahobytu rychle propadá do archaické společnosti? Docházejí léčiva, násilní vykradači se začínají organizovat do tlup, objevují se první fámy a domněnky o původcích útoku. Den za dnem ubíhá od propadu do temných časů, až se uzavře rok. Rok Johnova boje o zachování rodiny, života, budoucnosti… Strhující postapokalyptický román překvapí svou uvěřitelností a nepustí čtenáře, dokud se nedobere poslední strany.
(zdroj)


Můj názor:
John se svými dcerami vede poklidný život na maloměstě, tedy aspoň do doby, než vypadne elektřina. Zpočátku tomu nikdo nevěnuje pozornost, ale po pár hodinách je zřejmé, že se něco děje. Panuje tu neuvěřitelné ticho, světla nesvítí, na dálnici zůstala trčet hromada aut a lidé začínají bláznit. Rabují, okrádají se, dochází jídlo, neteče voda a hlavně - dochází léky. Léky, které Johnova dcera tak akutně potřebuje...
*možné spoilery*
Poslední dobou jsem přišla na chuť tomuhle žánru a tohle je podle mě mistrovské dílo. Autor naprosto dokonale popisuje pomalý, ale jistý, rozpad civilizace. Co budeme dělat, až nebudou žádná auta, mobily, hudba, dokonce ani voda a jídlo? Jak se rozhodne, kolik má kdo dostat najíst, nebo komu léky pomůžou a koho rovnou můžeme nechat umřít, protože už nemá šanci? Jak vybudujeme vojsko z vyhladovělých studentů, když k nám míří horda vrahounů, kteří se začali živit lidským masem? A má vůbec cenu se o něco snažit?
Líbí se mi, že je kniha tak promyšlená. Děj tu nemá díry nebo nějaké nelogické, nedomyšlené okamžiky, nad kterými rozum zůstává stát. Oblíbila jsem si Johna a jeho rodinu a fakt jim hodně držela palce. Každopádně tu nemůžete očekávat nějaký sluníčkově šťastný vývoj událostí - naši hrdinové tu hladoví, umírají a pro kousek jídla jsou ochotni udělat cokoliv. A záchrana pořád nepřichází. Lidi se musí naučit žít jako za starých časů. A půjde to vůbec, když celý život žijí jako ve vatě?
Jeden by neřekl, k čemu všemu využíváme elektřinu. Každopádně na motivy této knihy začali letos vysílat seriál Revolutions, který má ale s předlohou společnou jen hlavní myšlenku a Johnovo jméno. A i tak ten seroš žeru.



5/5