Listopad 2013

Hra lží - Sara Shepard

29. listopadu 2013 v 10:26 | chuckyna :) |  Bookcase
Hra lží - Sara Shepard
(The Lying Game)




Obsah:
Když se Emmin nevlastní bratr vytasí s videem, které objevil na internetu, Emma je v šoku. Že někdo natáčí na video vraždu mladé dívky, to by ještě skousla - nejspíš se jedná o nějakou stupidní hru. Jenomže ta dívka vypadá úplně stejně jako ona! Kdo to může být? Že by Emma měla dvojče a nevěděla o tom? Vzhledem k tomu, že strávila skoro celý svůj dosavadní život v pěstounské péči, je to docela možné. Po krátkém pátrání Emma zjistí, že má opravdu sestru jménem Sutton, a rozjede se za ní. Než se však dívky stačí sejít, Sutton záhadně zmizí a Emma začíná mít neblahé tušení, že vražda na videu nebyla jen hra…
Nejhorší na tom být mrtvá je, že už nemáte pro co žít. Žádné líbání. Žádná tajemství. Žádné drby. Z toho by většina holek měla druhou smrt. Ale já naštěstí dostala něco, co nikdo jiný nemá - představení na přidanou - a to díky Emmě, své znovunalezené sestře, se kterou jsem se ani nestačila sejít.
Můj názor:
Emma se stěhuje od jedné rodiny k druhé a u jejích pěstounů ji neustále provází nějaké problémy. Tentokrát je jím její nevlastní bratr Travis, který na ni hodil krádež peněz a ještě ji obvinil, že natáčí podivná videa. A tak je svědkem škrcení někoho, kdo vypadá naprosto stejně jako ona. Ukáže se, že má dvojče a než se naděje, sedí v autobuse na cestě za svojí nově nalezenou sestrou. Jenže tu už nestihne, vypadá to, že video nebyl jen nepovedený žert, ale možná skutečnost. Její sestra je mrtvá a ona zaplula do jejího života, aby zjistila, kdo to udělal. Ale vrah je vždy krok před ní a ví o ní všechno.
*možné spoilery*
Sara Shepard napsala sérii Roztomilé malé lhářky - někde na blogu o těch knihách píšu - které jsem si docela oblíbila. Tak jako Lhářky, je i Lying Game seroš, na kterej jsem chvíli koukala, než mi začal lézt krkem.
Máme tu klasickou zápletku s dvojčaty - výměna, dvojí život, akorát jedno z nich je mrtvé a všechno to pozoruje ze záhrobí. Emma vplouvá do cizího života a snaží se zjistit, co se vlastně stalo.
Pokud chcete hrát na reálnou strunu, rozhodně vám to nedoporučuju číst, pro takovej typ knížek je potřeba mít otevřenou mysl a ochotu přimhouřit oči nad neskutečnými zápletkami, které se prostě dít nemůžou. Vrah může být kdokoliv, dokonce i její nejlepší kámošky nebo sestra. Nikdo si nevšiml toho, že je Sutton jiná, než bývala.
Co se děje týče, je to taková klasika, ale na odložení očí to stačí, postavy nemají moc velkou hloubku, nebo jsme se k tomu zatím nedostali. Rozhodně bych v tom nehledala žádnej hlubší smysl. Závěr mě bavil a celkově to byla taková oddechovka, která je jednou za čas potřeba.. nevím, co víc k tomu dodat, nedá se to nijak výrazně pitvat :)
3/5
Počet komentářů: 7

Dokonalý svět - Ally Condie

24. listopadu 2013 v 10:24 | chuckyna :) |  Bookcase
Dokonalý svět - Ally Condie
(Reached)




Obsah:
Poté, co Cassie zoufale hledá za hranicemi Společnosti Kye a také možnost, jak se přidat k Povstání, zjišťuje, že oba dva mohou svého cíle dosáhnout jedině tehdy, když ztratí to, na čem jim nejvíce záleží. Jeden druhého. Jejich cesty se tedy znovu rozcházejí a zatímco Ky zůstává ve vnějších provinciích, Cassie je Povstáním vyslána zpět do Společnosti... Epický závěr bestsellerové trilogie Ally Condieové o boji za možnost vybrat si v dokonalém světě budoucnosti svůj osud.


>> o prvním a druhém dílu


Můj názor:
Cassia nalezla Kye a dokonce i Vzpouru. A i když Ky o Vzpouře pochybuje, spolu s Cassiou do ní vstoupí, i když to znamená, že se znovu rozdělí. Zatímco on pilotuje letadla se zásobami, ona čeká na příkazy v hlavním městě Společnosti, kterou se šíří nebezpečný mor, na který má Vzpoura příhodně lék. Je všechno takové, jaké se to zdá?
*možné spoilery*
V prvním díle jsme zjistili, jak funguje Společnost. Ve druhém jsme se podívali za hranice, kde žijí abnormálové a zjistili, že Společnost je prohnilá a že existuje Vzpoura. Ve třetím se dostáváme na kobylku Vzpouře a zjišťujeme, že nic není ideální a pro výhru se občas musí hrát pod pás.
Zatímco Cassia se připravuje na svůj úkol v hlavním městě a touží po tom, aby znovu viděla Kye, on rozváží léky po celé Společnosti, aby Vzpoura mohla zázračně vyléčit lidstvo, na které sama poslala Mor. Xander, který je ve Vzpouře už od doby, co zjistil, že je imunní vůči červené tabletě, zachraňuje životy nemocných. Ale pak se stane něco, s čím nikdo nepočítal - Mor zmutuje a oni nemají lék.
Hrozně se mi líbí, jak to autorka celý podala - Společnost sucks, jsou to totální diktátoři, kteří se příhodně zbavují nepohodlných lidí a pak ostatní nechají zapomenout. Ale je Vzpoura lepší, nebo je to jen další instituce, která převezme místo a nic se nezmění? Ukazuje se, že ani jedna strana není ta správná. A sám Kapitán, na kterého všichni čekali, si najednou neví rady.
Knihy většinou s každým dalším dílem ztrácí kvalitu, ale o téhle sérii to nemůžu tvrdit. Condie nás v každém díle poslala do jiného prostředí a kupodivu mě bavilo číst ze třech různých pohledů. Sem tam je to předvídatelný, ale čte se to samo, postavy mě neomrzely a není to jenom sluníčkově šťastný. Lidi umírají, lék je v nedohlednu a nedá se věřit nikomu. Baví mě celková atmosféra celé knihy i to, že občas opravdu netušíte, na čem vlastně jste.
Musím říct, že mě zezačátku udivilo, jak daleko Vzpoura došla, aby mohla převzít moc - Mor mě fakt dostal a dost mě to popudilo, což byl zřejmě účel a u mě zabral.
Závěr mě bavil, sice to neskončilo na konci duhy se spoustou jednorožců, ale tak mi to vyhovuje a beru to jako velký plus. A obálky celý série jsou prostě do-ko-na-lý.



5/5
Počet komentářů: 7

Ready Player One - Ernest Cline

15. listopadu 2013 v 9:35 | chuckyna :) |  Bookcase
Ready Player One - Ernest Cline






Obsah:
Píše se rok 2045 a svět, utápějící se v energetické a ekonomické krizi, je velmi chmurným místem k životu. Není divu, že většina lidí utíká před realitou do uměle vytvořeného vesmíru videoherního systému OASIS, kde mohou zapomenout na běžné starosti, vytvořit si novou identitu a jejím prostřednictvím se pak pohybovat po tisícovkách virtuálních planet, pracovat, studovat, bavit se a prožívat své sny. Navíc se tam někde skrývá i dědictví po tvůrci této videohry, miliardáři Jamesi Hallidayovi, který před svou smrtí zanechal ve skrytých koutech OASIS několik klíčů, jež mají hráčům ukázat cestu k pokladu. Trvá však dlouhých pět let, než se středoškolákovi Wadu Wattsovi podaří objevit první z nich. A potom vypukne hotové peklo, protože zájemců o dědictví, které nálezci zajistí doživotní bohatství a obrovskou moc, je nespočet a v cestě za svým cílem se neštítí žádných prostředků. Když se pak soupeření přenese z virtuálního světa do toho skutečného, končí veškerá legrace - tady už jde o život.
Můj názor:
Světem zmítá krize a jediné šťastné okamžiky můžete zažít v systému OASIS. Tam se můžete stát kýmkoliv, jet kamkoliv, můžete tam chodit do školy, dokonce i pracovat... OASIS se stalo jediným světlým bodem v životě milionů lidí. A navíc, tvůrce této hry vyhlásil soutěž a ne jen tak o něco - o vlastnictví celého OASIS a tedy o miliardy creditů. A Wade hledání klíče zasvětil pět let svého života.. A když se mu to konečně podaří, netuší, že odteď už nic nebude stejné. Tady nejde jen o hru, ale o celoživotní bohatství a Sixeři se neštítí ničeho, aby se k němu dostali.
*možné spoilery*
Fíííha..
Lidi, tak takovou bombu jsem opravdu nečekala. Nacházíme se v dystopickém světě a budoucnost není zrovna růžová, abych tak pravdu řekla. Středobodem každého života se stal systém OASIS, kde všichni tráví veškerý svůj čas. Prakticky všude vidíte lidi, kteří jsou napojení. Neexistuje nikdo, kdo by se do OASIS nepřipojil. A pak tu jsou Gunteři, hledači vejce, ukrytého někde v systému, díky kterému zdědí všechno. A Sixeři, korporace, která se ničeho neštítí, aby dosáhla svého.
Hodně se mi líbí, jak autor vylíčil všechny aspekty virtuálního života. Chvílemi jsem úplně zapomněla na to, že Wade není v reálném světě, ale ve virtuální realitě. Baví mě styl vyprávění, asi tak stokrát jsem málem prodělala infarkt.
Kromě Wadea máme k dispozici i dalších několik postav, se kterými se kamarádí na život a na smrt. Ale je to vůbec možné, když se v životě neviděli? Můžete někoho milovat, aniž byste znali jeho skutečnou tvář?
Líbí se mi, jak se někde v půlce knihy naprosto stírá hranice, mezi reálným světem a tím, který je uvnitř systému. Hlavní hrdina prošel výraznou změnou - i když některé jeho chvíle nejsou zrovna pamětihodné - a ač byl dřív ustrašeným klukem, který na veřejnosti ani nedokázal promluvit, po delší době strávené bojem se Sixery, si ani neuvědomuje, že se stal přesně takovým, jak se prezentoval ve hře.
Celková zápletka byla naprosto úžasná, co se týče závěru, bylo to napínavý, mělo to šťávu a skončilo to božsky, i když jsem čekala, že se stane něco trochu jinýho.
Takhle vypadá kvalitní kniha.




5/5
Počet komentářů: 5

Rezistence - Veronica Roth

12. listopadu 2013 v 11:38 | chuckyna :) |  Bookcase
Rezistence - Veronica Roth
(Insurgent)




Obsah:
Měl to být pro Tris šťastný a slavnostní den, ale všechno dopadlo úplně jinak. Po krvavé tragédii mezi frakcemi vzrůstají konflikty a nad společností se vznáší válka. Tris se musela rozhodnout
už jednou - a teď ji čeká další volba. Dřívější rozhodnutí, obavy, zármutek i provinilost, to vše ji teď dostihlo a Tris nezbývá než bez výhrad přijmout svou Divergentní identitu. Dokáže se ale vyrovnat se vším, co to znamená?
>> o prvním díle píšu tady
Můj názor:
Tris a Čtyřka přežili útok Neohrožených na Odevzdanost, ale vytoužený klid stále nepřichází - nad nimi se tyčí hrozba války, která se nedá zastavit, Sečtělí se chtějí zbavit některých frakcí a postupně ovládají víc a víc lidí. Záhy se ukazuje, že nejvíc spadeno mají na Divergentní obyvatele, kterých - jak se ukázalo - není zrovna málo. Ale proč tomu tak je? A na čí straně Tris vlastně stojí?
*možné spoilery*
První díl série mě naprosto nadchnul. Bralo mě společenské uspořádání a totálně absurdní rozdělení do frakcí, dystopický svět podle mého gusta. Na konci článku o Divergenci píšu, že to byl teprv začátek a měla jsem pravdu. Schyluje se k válce, nemůžete věřit nikomu a nikdy nevíte, na čem vlastně jste.
Musím říct, že mě první polovina knihy děsně nebavila. Tris, ač pro mě v jedničce byla velkým kladem a byla mi sympatická, mě tady neskutečně štvala, chovala se naprosto iracionálně - údajně kvůli traumatům, která prožívala, ale tak nějak to bylo děsně divný a nějak jsem se jí nemohla dostat na kobylku. Celkově mi tady nesedl ani Čtyřka, protože se jím autorka zas až tak nezaobírala. Jejich lovestory je sladká a jsem vděčná, že tu na mě autorka nevybalila žádnej milostnej trojúhelník, ale tím to hasne.
Co se děje týče, je to naprosto odlišný od prvního dílu, kde jsme byli zaměřený jenom na dění uvnitř jedný frakce. Tady projdeme frakce všechny, poznáme jejich zvyklosti a dostaneme se na kobylku pár lidem.. To je velký plus, myslím, že Resistence má opravdu spoustu postav, které stojí za to, když už ty hlavní stojí za starou belu. Známé postavy se tu projeví v plné parádě, někdy vás až nemile překvapí.
Když se děj přehoupnul za polovinu, začalo mě to konečně bavit, protože jsem zavětřila velký tajemství. Nechápu proč, v jedničce se mně skutečnost, že žijí v zahrazeném prostoru rozdělení do frakcí, nějak nedonutila klást ty správný otázky. Teď se ale ptám - jak se tam dostali? Proč tam jsou? Hlavně proto dám čtyři tlapky - záhadné počiny vlády, atakdál, to je prostě moje. Konec mě vyloženě chytnul, nemůžu se dočkat dalšího dílu. Takže i když první půlka sucks, ta druhá vám to bezvadně vynahradí.

4/5

Počet komentářů: 11

Deklarace smrti - Gemma Malley

6. listopadu 2013 v 8:27 | chuckyna :) |  Bookcase
Deklarace smrti - Gemma Malley
(The Declaration)




Obsah:
Velká Británie, rok 2140.
Život na Zemi se změnil od základů. Lidská civilizace už není ohrožena smrtelnými nemocemi, na které věda objevila léky. Nesmrtelnost však přináší i možná rizika - největším z nich je přelidnění. Proto byla přijata Deklarace - každý obyvatel může mít jen jedno dítě... Kdo zákony poruší, bude potrestán.
Patnáctiletá Anna se narodila rodičům, kteří měli dvě děti. Nyní je označována za "Přebytečnou". Jaký život ji čeká? Dokáže se vyrovnat se svým osudem vyděděnce?



Můj názor:
Hned na úvod vám řeknu, že celá anotace na knihu je neskutečnej blábol, kterej tutově psal někdo, kdo knihu nemohl číst. Takže jdeme to uvést na pravou míru:
Země má za sebou strhující vědecký objev - lék na Dlouhověkost. Zpočátku přijat s nadšením, později se ale vyskytl problém a rozhodně ne drobného typu - přelidnění. Nikdo už neumíral, ale děti se rodily neustále. Proto byla přijata Deklarace, která stanovuje, že nikdy nemůžete mít dítě, pokud se sami nevzdáte života. Přesto se Anna narodila a její rodiče se to snažili utajit. Když byli objeveni, Chytači je poslali do vězení a Annu do centra pro Přebytečné, Grange Hallu, kde se celý život připravuje na to, být Užitečnou osobou, která dostane dobré zaměstnání u dobrých lidí. Je vedena k nenávisti ke svým rodičům za to, že se opovážili dát jí život a ubírat místo na planetě, na které nemá právo. A Anna to přijala.. Tedy alespoň do doby, než se v centru objevil nový Přebytečný.
*možné spoilery*
Tak, teď když už jsem si trochu upravila anotaci, vám můžu povědět o knize.. Už je to nějaký čas, co jsem o ní slyšela a opravdu mě to nadchlo. Těšila jsem se na krutopřísnou dystopii s tvrdym režimem a odbojem, a tak.
To jsem sice nedostala, ale i tak mě to chytlo. Anna je se svým osudem naprosto smířená, tudíž jsem z ní zezačátku měla nervy v kejblu. Jasně, autorka to podala dobře, protože hlavní postava je k tomu vychovávána skoro odjakživa, i tak se ale ve mně bouřila každá moje svobodomyslná buňka - a těch mam fůru, věřte mi.
Čekala jsem, že to bude akční, ale místo toho jsem dostala knihu na zamyšlení, možná i psanou pro trochu mladšího čtenáře, ale ani to mě neodradilo.
Když co Grange Hallu přichází Peter, Přebytečný, kterého chytili hodně starého, Anně je jasné, že bude dělat problémy - už jen podle jeho vzdorovitého pohledu. Co ale netuší je, že ji zná. Zná její příjmení, které Přebyteční nemají, a tvrdí, že zná její rodiče.
Anna jako postava ve mně nezanechala žádný dojmy, ani kladný, ani záporný. Petera jsem si oblíbila, ale dostal tu poněkud málo prostoru. Celé je to psané svým způsobem trochu naivně a nereálně, ale když popustíte uzdu fantazii, jde to.
Ať už z anotace vyplývá cokoliv, rozhodně to není akční - jsem možná jediná, komu to tak znělo, ale whatever. I tak se mi to líbilo, spíš kvůli zamyšlení - pokud jde o útlak a nespravedlnost, toho tam je opravdu dost... Co se závěru týče, čekala jsem něco víc, ale i takhle to bylo dobrý. Pokud budou další díly, určo budu číst.




4/5
Počet komentářů: 9