Listopad 2014

Čistý - Julianna Baggott

26. listopadu 2014 v 12:49 | chuckyna :) |  Bookcase
Čistý - Julianna Baggott
(Pure)


Obsah:
Pressia si toho z Explozí ani ze života Předtím moc nepamatuje. Přespává ukrytá ve skříňce v ruinách starého holičství, kde žije se svým dědečkem, a myslí na to všechno, co je pro ni nenávratně ztraceno - jak ze světa zábavních parků, kin, narozeninových oslav, tatínků a maminek zbyl jen popel a prach, jizvy, trvalé popáleniny a zdeformovaná lidská těla. Jenže teď, když dospěla do věku, kdy se musí všichni hlásit k milici, kde z nich buď vycvičí vojáky, nebo je, jsou-li příliš postižení a slabí, využijí jako živé cíle, už Pressia nemůže dál předstírat, že je malé dítě. A rozhodne se pro útěk.
Existují ovšem i takoví, kteří apokalypsu přečkali bez postižení. Čistí. Přežívají v bezpečném úkrytu za zdmi Dómu, který chrání jejich zdravá, uměle zdokonalovaná těla. Jenže Partridge, jehož otec je jedním z nejvlivnějších lidí v Dómu, si připadá izolovaný a osamělý. Jiný. I jeho trápí pocit ztráty - možná proto, že se jeho rodina rozpadla, otec je emocionálně odtažitý, bratr spáchal sebevraždu a matce se do tohoto útočiště vůbec dostat nepodařilo. Nebo za to snad může jeho klaustrofobie: pocit, že tenhle Dóm se stává kolébkou mimořádně bezohledného režimu. Takže když z jedné nechtěně prohozené poznámky vyvodí, že jeho matka možná stále ještě žije, rozhodne se Partridge dát svůj život v sázku a uprchnout z Dómu, aby ji našel.


Můj názor:
Pressia žije se svým dědou ve starém holičství celkem poklidně, alespoň do dne, kdy se objeví na seznamu milice. Nechce se přidat ani se stát jejich živým terčem, takže nadchází den, kdy musí prchnout. Nemá tušení, co bude dělat dál, dokud na ulici nepotká vůbec prvního Čistého od Explozí. Pak se rozhodne, že mu pomůže najít jeho matku...
*možné spoilery*
Námět knihy se mi neskutečně líbí. Konečně provedení sice není tak boží, jak jsem očekávala, ale i tak je to paráda. Líbí se mi, že lidé po Explozích přilnuli k věcem, kterých se zrovna drželi, ačkoliv nevím, co to o mně vlastně vypovídá, a občas je to celkem děsivý.
Líbí se mi celá atmosféra knihy i to, že tu máme klasické padouchy, kteří pohromě unikli. Co se týče postav, jsou občas trochu nedotažené, ale není to tak hrozný, aby to kazilo celkový dojem, takže za mě dobrý. Už je to nějaká doba, co jsem knihu dočetla, takže už si ani pořádně nepamatuji, jestli jsem tam našla něco dalšího, co bych mohla zkritizovat. Téma je báječný, určitě budu číst další díly.


5/5

Papírová města - John Green

26. listopadu 2014 v 8:46 | chuckyna :) |  Bookcase
Papírová města - John Green
(Paper Towns)



Obsah:
V Paper Towns se vám dostane příběhu o dospívání. Margo už se dávno s Quentinem nebaví a přátelí se s jinými, a na škole je považována za legendu. Může za to zejména její nespoutanost a časté dobrodružné několikadenní výpravy, kdy její rodiče šílí strachy i vzteky. Jednoho dne však Margo nečekaně zaklepe na Quentinovo okno a uprostřed noci ho vtáhne do jednoho z margovského dobrodružství. Druhý den se Margo neukáže ve škole, pak ani další. A Quentin zjistí, že pro něj zanechala vodítko, jak ji najít… Quentin začne pátrat a čím víc se noří do záhadného zmizení, tím méně si je jistý, kým vlastně Margo byla a jestli ji vůbec znal. Co vlastně chce on sám? A co jsou papírová města, na která Quentin ve spojitosti s Margo neustále naráží?


Můj názor:
Quentin se s Margo Roth Spiegelmanovou kamarádil, když ještě byly děti. Ale jak to tak chodí, střední škola je rozdělila - Margo je chodící legendou, která mění slova v činy, on se kamarádí s lidma ze školní kapely, a to je téměř propastný rozdíl. Nestačí se tedy divit, když mu Margo v noci zaklepe na okno a vtáhne ho do své noční pomsty. A tak spolu pohazují smradlavé ryby a užívají si zábavu, jakou Q. ani neznal. Druhý den Margo zmizí. Nejdřív to vypadá, že je to její kratičká výprava, jako obvykle, ale když se dlouho nevrací, začne se v tom Q. s přáteli šťourat a zjistí, že tentokrát Margot Roth Spiegelmanová nechala stopy jemu. A on ji hledá.
*možné spoilery*
John Green je pro mě naprostou legendou posledních let. Mám ho na prvním žebříčku spolu s Patriciou Briggs a duem Kate Daniels. Hvězdy nám nepřály i Hledání Aljašky jsou pro mě mistrovskými kousky, a Papírová města mě bavila zrovna tak. Greenovou velkou předností je práce s postavami, je na tom prakticky založený celý děj. Vybírá si složité dívčí postavy a kluky, co jsou tak trochu loseři a dává dohromady děj, který by vás ani nenapadl.
Je to možná už takový jeho klišé a kdyby to psal někdo jiný, nejspíš by to byla ohavnost, ale on to prostě umí. Jeho postavy jsou žijící, dýchající bytosti. Celkově se to nese ve vážnějším duchu, ale pak přijde tak absurdně vtipnej okamžik, že přímo ryčím smíchy, čtu ho pořád znova a znova a děsím kolemjdoucí. John Green mě vždycky rozesměje na tom nejhorším místě - na záchodě, ve vlaku, doma na gauči, když Kuba dřímá. Protože tu vtipnou situaci prostě nevidíte přicházet.
Co se týče Margo Roth Spiegelmanové, která má tři jména, která všichni používájí, je to postava typu Aljašky. Zatímco Aljaška pro mě byla trošku plochý charakter, Margo si žije vlastním životem a je opravdu reálná, i když totální blázen, a kdybych šla hodně do hloubky, určitě bych došla k tomu, jestli má vůbec smysl o takových lidech psát.
Četba byla skvělým zážitkem, bavila mě každá stránka, a tak to má být. Těším se na další knihy.



5/5

Silo - Hugh Howey

26. listopadu 2014 v 8:23 | chuckyna :) |  Bookcase
Silo - Hugh Howey
(Wool)



Obsah:
V silu pod zemí, zamořenou jedy, se ukrývají lidé: naučili se tu žít, milovat se i umírat. Jednou za čas je někdo z nich vyslán na povrch čistit senzory. Ví, že se nikdy nevrátí. Ví, že jde na smrt… Po letech udržování křehké rovnováhy se však systém octne před zhroucením. Hluboko ve spodních patrech, ovládaných lidmi z mechanického úseku, se vzedme vlna odporu proti takřka všemocnému IT oddělení. Mají naději na úspěch? Odkryjí děsivá tajemství přísně střežených serverů? A chtějí je vůbec znát? Silo je jedinečný postapokalyptický sci-fi thriller, který lze číst jako varování i jako věštbu. I proto se setkal s nebývalým celosvětovým čtenářským zájmem a ohlasem. Filmovou verzi se chystá natočit Ridley Scott.


Můj názor:
Tohle jsem četla už celkem dávno, ale prostě se o tom tady musím zmínit, jinak to nepůjde.. Takže o co gou?
Lidé už několik generací žijí v Silu, poté co Zemi zničily ničivé exploze. Vzduch je stále nedýchatelný, takže jim nic jiného ani nezbývá. Sem tam se stane, že někdo toho má dost, takže oznámí, že chce jít ven. Vedení Sila jim to samozřejmě umožní, avšak jen pod podmínkou, že vyčistí venkovní senzory, aby se mohli lidé znovu dívat ven. Nikdo nechápe, proč to odcházející dělají, ale vždy vyjdou ven, vyčistí senzory a pak zemřou. Co je nutí k čištění? A proč se vlastně místní šerif rozhodl k odchodu? Co skrývá oddělení IT?
*možné spoilery*
Tohle je jedna z těch knih, který si budu pamatovat pekelně dlouho, protože je perfektně vychytaná. Začínáme z pohledu šerifa, který se rozhodne jít ven. Je přesvědčený, že Silo čistit nebude, ale když se konečně ocitne na zemském povrchu, nestačí se divit. Protože místo zničené, vybombardované země má výhled na naprostý ráj. Vypadá to, že v Silu jim lhali.
Nová šerifka, kterou vybrali až z mechanického úseku, se rozhodne celý případ ještě prošetřit. Líbí se mi, že děj neprobíhá naprosto pohádkově. Je jasný, že když dráždíte hada bosou nohou, někdo si na vás brzo došlápne a hlavní hrdinku to nemine. Jenže má větší pomoc, než by sama očekávala, takže nakonec odhalí, jak to všechno doopravdy je.
Nevím proč, ale tahle kniha na mě měla hodně velký účinek. Někde prostě máte obrovský zjištění, ale neprožíváte to, tady jsem měla oči navrch hlavy a četba byla parádním zážitkem. Co se děje týče, nemám co vytknout. Baví mě tu i postavy, protože jsou reálné - i ty dobré, i ty špatné. Rozhodně se chystám na re-reading, protože to stálo za to.



5/5

Selekce - Kierra Cass

4. listopadu 2014 v 12:19 | chuckyna :) |  Bookcase
Selekce - Kierra Cass
(The Selection)




Obsah:
Pro třicet pět dívek je Selekce životní šancí. Příležitostí k útěku od života, který jim byl stanoven od narození. Být obklopena světem třpytivých šatů a drahocenných šperků. Žít v paláci a soutěžit o srdce krásného prince Maxona.
Ale pro Americu Singerovou je Selekce noční můrou. Znamená to pro ni otočit se zády ke své tajné lásce Aspenovi, který je o kastu níž než ona. Nechce se jí odejít z domova a vstoupit do nelítostné soutěže o korunu.
Pak America potká prince Maxona. Postupně začne zpochybňovat všechny plány, které si předsevzala - a uvědomí si, že život, o kterém vždycky snila, si už nemůže v porovnání s budoucností představit.


Můj názor:
Všichni mluví jen o jediném - přišla pozvánka k Selekci. Jen America o tom nechce ani slyšet, protože netouží po přepychu a životu v paláci, nýbrž po životě se svým přítelem, který je ale o kastu níž než ona. Jenže souhrou okolností se nakonec do Selekce přihlásí a co víc - dostane se do paláce spolu s dalšími dívkami. A její počáteční nezájem se postupem času mění...
*možné spoilery*
Co k tomu říct - nečetla jsem anotaci, jsem tam jsem o Selekci něco zaslechla a upoutalo to moji pozornost. Popravdě jsem čekala nějakou krutopřísnou dystopii, co mě bude štvát, ale bude mě bavit. Má to lehce dystopické prvky, to ano, ale tím to končí. A proto mě to bavilo ještě mnohem víc.
Hlavní hrdinka, to už je taková klasika a všechno se to vlastně odehrává přesně podle pohádkového scénáře, ale mně prostě sedí a baví mě. Co se týče ostatních dívek ze Selekce, některé jsou vyloženě odporný, jiný se zatím tváří celkem normálně, ale kdo ví. Jo, princ, to už je jiná. Aspen by tam vúbec nemusel být :D
Trošku mě štve, že tu máme klasický romatický trojúhelník, což mě v dalším díle bude určitě neuvěřitelně štvát.
Co se děje týče, bavilo mě to celou dobu a nejsou tu žádné nudné pasáže, které bych musela přetrpět. Má to humor i "akci" v rámci mezí. Samotný závěr - už jsem si trochu hryzala nehty a děsila se, co se z toho vyklube, a překvapilo mě, že to skončilo normálně. Asi už jsem vážně máklá ze všech těch scífek, co pořád čtu.
Abych to shrnula - bylo to naprosto perfektní a už bych nejradši měla další díl.



5/5

Věk X: Nesmrtelná koruna

3. listopadu 2014 v 12:28 | chuckyna :) |  Bookcase
Věk X: Nesmrtelná koruna - Richelle Mead
(The Immortal Crown)




Obsah:
Justin a Mae nadále plní svou misi, pak ovšem dojde k zásadnímu zlomu v běhu událostí. Jsou přiděleni k delegaci Luciana Darlinga, Justinova starého přítele a zároveň tak trochu protivníka.Společně se vydávají na území Arkádie,nebezpečného souseda RUNA.
V tamní společnosti jsou ženy stále majetkem mužů a náboženství a vláda splývají v jedno. Justin, který se sám ještě těžce smiřuje s vlastním bohem,zde objevuje skutečně mocné síly.Mezitím Mae, která jen velmi neochotně hraje roli Justinovy milenky, plní vlastní soukromou misi: hledá svou neteř, které se její rodina před lety zřekla a nechala ji unést za hranice.
Ani jeden z našich hrdinů si zpočátku nevšimne, že jejich snaha zastavit v Arkádii návrat bohů může být velmi brzy zmařena..




Můj názor:
Mae s Justinem dál plní své úkoly v okolních provinciích a tak nějak to všechno klape, zdá se. Ovšem do doby, než je přidělí k delegaci budoucího konzula, Luciana. Justin nejprve odmítá, ale potom, co ho Mae uprosí, aby do Arkádie mohli jet, svůj odpor vzdává. Netuší, že Mae vede další síla po stopách její neteře, ani že se v Arkádii setká s mnohem silnějším bohem, než by čekal..
*možné spoilery*
Tak o tomhle jsem přesně mluvila, když jsem tvrdila, že v prvním díle mi tak nějak chyběl humor. Atmosféra je celkem napjatá, což se samozřejmě dalo očekávát, ale sem tam sarkastická hláška to prostě drží nad vodou. Co se týče postav, nemám co vyktnout. Hlavní postavy jsou paličáci, co si prostě dělají, co chtějí, i když vy už dávno víte, že se ženou do pekelnýho průseru, ale to mě baví. Děj ubíhá naprosto úžasně a výlet do Arkádie byl boží. Autorka se skvěle poprala s jinou "kulturou" - a opravdu jsem to tam nenáviděla, takže dobrá práce!
První díl jsem tak trochu přirovnávala k sérii Pokrevních pout, ale tady veškerá podobnost vymizela. Konec byl překvapivej - a to se mi moc často nestává - docela jsem kulila oči, což mám přesně ráda. Akorát to čekání teď bude na prd, znáte to.



5/5